Test Enneagramu – 9 typů osobnosti
Devět typů Enneagramu popisuje ne to, co děláte, ale čemu se vyhýbáte. Čtyřicet pět otázek, celé rozložení výsledků a křídlo.
O tomto testu
Enneagram je model popisující devět vzorců motivace. Jeho východisko se liší od většiny osobnostních testů: neptá se především na to, jak se chováte, ale na to, co vaše chování pohání a čemu se v jádru snažíte vyhnout. Dva lidé mohou pracovat stejně tvrdě – jeden proto, že se bojí udělat chybu, druhý proto, že se bojí, že přestane být potřebný. Zvenčí vypadají stejně, ale v Enneagramu jde o dva různé typy, jedničku a dvojku. Právě tato perspektiva modelu vynesla popularitu v koučinku a týmové práci, protože dává jazyk pro rozhovor o tom, co obvykle zůstane nevyřčené.
Tento test je zkrácenou verzí. Čtyřicet pět otázek, pět na každý typ, měří míru všech devíti vzorců zvlášť. Ve výsledku dostanete celé rozložení, ne jednu nálepku, protože profil bývá zřídka čistý: u většiny lidí vyjdou dva nebo tři typy blízko sebe. Ukazujeme také druhý typ v pořadí, kterému se v jazyce Enneagramu říká křídlo – klasicky je křídlem sousední typ na diagramu, ale v praxi je stejně užitečné podívat se prostě na to, který druhý vzorec je u vás silný a jak ten hlavní upravuje.
Je nutné jasně říct, jaký je vědecký status tohoto modelu, protože bývá přeceňován. Enneagram nevyrostl z empirického výzkumu; jeho současná podoba vznikla ve druhé polovině 20. století spojením duchovních tradic a terapeutické práce. Pozdější psychometrické studie přinesly smíšené výsledky: systematický přehled Hooka a spolupracovníků z roku 2021 konstatuje, že stávající dotazníky mají mírnou reliabilitu a částečné potvrzení struktury, ale chybí doklady o tom, že devět typů jsou oddělené kategorie, a ne body na několika spojitých dimenzích. Analýzy srovnávající Enneagram s modelem Velké pětky ukazují částečný, ale ne úplný překryv. Jinými slovy: model bývá užitečný jako jazyk, jako měřicí nástroj je slabý.
Proto doporučujeme brát výsledek jako hypotézu k ověření, ne jako verdikt. Přečtěte si popis svého typu, ale přečtěte si i popisy dvou dalších z rozložení – v Enneagramu se má za to, že vlastní typ nepoznáte podle toho, že popis zní hezky, ale podle toho, že je v něm něco nepříjemně přesného. Pokud takový účinek nemá žádný z popisů, test se nejspíš netrefil, a i to je cenná informace. Pamatujte také, že Enneagram nepopisuje schopnosti, kompetence ani hodnotu člověka a nehodí se k náboru ani k posuzování lidí.
Jak test vyplnit
Odpovídejte rychle, prvním popudem. Neexistují správné ani špatné odpovědi a delší přemýšlení obvykle posouvá výsledek k tomu, jak bychom chtěli reagovat, a ne k tomu, jak reagujeme doopravdy.
Všechny možné výsledky
Typ 1 – Perfekcionista — Chci dělat věci dobře a neumím předstírat, že je mi to jedno.
Jednička se pohybuje podle vnitřního vzoru toho, jak by věci měly být. Tento vzor bývá velmi konkrétní a netýká se jen velkých věcí, ale i drobností: způsobu skládání ručníku, formátování dokumentu, tónu e-mailu. Typická jednička proto zachytí chyby rychleji než okolí a těžko předstírá, že je nevidí. Motivací přitom není snaha ovládat druhé, ale vyhnout se pocitu, že něco udělala špatně – v Enneagramu se říká, že jednička uniká před tím být zkažená nebo hodná výtky. Odtud pramení nejcharakterističtější rys tohoto typu: vnitřní kritik, který komentuje průběžně a jen zřídka bývá spokojen. Zvenčí jsou jedničky vidět jako lidé spolehliví, uspořádaní a poctiví, a to je pravda. Méně viditelná je cena: svalové napětí, potíž s puštěním věci z hlavy, pocit, že odpočinek si člověk musí zasloužit, a potlačovaný vztek, který vychází jako chladná podrážděnost místo otevřené hádky. Charakteristické je i odkládání vlastního potěšení na dobu, kdy „bude všechno hotové“ – tedy na okamžik, který nikdy nepřijde. Nejužitečnější směr rozvoje pro tuto strukturu nespočívá ve snižování standardů, ale v oddělení hodnocení od identity: chyba je informace o události, ne informace o tom, kdo jste. Jedničky, které si tím prošly, obvykle nezačnou být méně spolehlivé – začnou být snesitelné samy k sobě. Pomáhá jim také zvyk pojmenovat nahlas, kdy je práce dost dobrá, protože bez této vnější hranice si ji vnitřní kritik nikdy nestanoví sám.
Co to znamená
- Máte vysoké a dobře definované standardy a těžko je odložíte.
- Váš vztek vychází spíš jako chladná podrážděnost než jako otevřený konflikt.
- Odpočinek berete jako něco, co je potřeba si zasloužit.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste strnulý nebo pro okolí nesnesitelný.
- Neznamená to, že máte posedlost kontrolou – vzorec míří hlavně na vás samotné.
- Neznamená to, že je vysoký standard problém; problémem bývá vnitřní kritik.
Typ 2 – Pomocník — Cizí potřeby vycítím dřív než vlastní.
Dvojka organizuje svůj život kolem vztahů. Má nadprůměrnou schopnost vycítit, co kdo potřebuje, a často to začne zajišťovat dřív, než druhý stihne požádat. Zvenčí to vypadá jako vřelost a štědrost a z velké části tím také je. V hlubší vrstvě však funguje jiný mechanismus: dvojka se vyhýbá pocitu, že by mohla být nepotřebná nebo že by nebyla milována taková, jaká je, bez zásluh. Odtud pramení obtíž, která je podpisem tohoto typu – snadné dávání při velkém odporu k přijímání. Požádat o pomoc bývá pro dvojku nepoměrně těžké, protože by to znamenalo opustit roli, která jí dává pocit bezpečí. Druhou charakteristickou obtíží jsou nevyslovená očekávání. Když dvojka dává bez požádání, často také očekává bez řečí – a když nedostane, prožívá to jako osobní odmítnutí, přestože nikdo neměl šanci se to dozvědět. Typická je i zvláštní únava, ve které člověk naprosto přesně ví, co chtějí všichni kolem, a vůbec neví, co chce sám. Praktický směr rozvoje je u této struktury překvapivě prostý na popis a těžký na provedení: pojmenovat vlastní potřeby naplno dřív, než narostou, a ověřovat, jestli je pomoc opravdu potřeba, místo předpokladu, že ano. Dvojka, která to zvládne, nepřestane být vřelá; přestane být vyčerpaná. Stojí za dodání, že tento typ velmi dobře funguje v rolích, kde je vztah obsahem práce — ve vzdělávání, péči, poradenském prodeji či vedení týmu — pod podmínkou jasně vymezených hranic času a dostupnosti.
Co to znamená
- Máte skutečný talent vycítit potřeby druhých a reagovat na ně.
- Požádat o pomoc je pro vás těžší než pomoc poskytnout.
- Vaše očekávání vůči blízkým bývají nevyslovená.
Co to neznamená
- Neznamená to, že je vaše péče neupřímná nebo manipulativní.
- Neznamená to, že musíte přestat pomáhat, aby to bylo zdravé.
- Neznamená to, že nemáte vlastní ambice a hranice.
Typ 3 – Úspěšný — Měřím se výsledky a těžko se zastavuji.
Trojka je typ nejvíc zaměřený na cíl a nejrychleji se přizpůsobující prostředí. Zachytí, co v daném prostředí platí za úspěch, a přizpůsobí tomu jak jednání, tak způsob vystupování. To dává obrovskou účinnost, a proto trojky často dosahují viditelných výsledků brzy. Hlubší mechanismus je ale vyhýbání se pocitu bezcennosti: trojka se obává, že bez výkonů by nezbylo nic, co by stálo za ukázání. Odtud potíž s odpočinkem, pocit viny při nicnedělání a sklon měřit čas produktivitou. Charakteristické je také to, že trojka ne vždy ví, co chce doopravdy, protože léta trénovala chtít to, co je odměňováno. Otázka „co bys dělal, kdyby to nikdo neviděl“ bývá pro tento typ překvapivě těžká. Druhý typický vzorec je odsouvání emocí stranou jako něčeho neefektivního – v projektu to funguje skvěle, v blízkém vztahu podstatně hůř, protože druhý člověk začne mít kontakt s rolí, ne s člověkem. Neúspěch prožívá trojka hlavně jako ztrátu obrazu o sobě, což bývá pro okolí matoucí, protože reakce působí nepřiměřeně vůči skutečné ztrátě. Směr rozvoje spočívá v oddělení hodnoty od výsledku a v tom nechat někoho vidět nedodělanou verzi. Obvykle se ukáže, že právě ta vytváří blízkost. Užitečným cvičením bývá naplánovat si v týdnu jednu činnost, kterou nikdo nehodnotí a která nevede k žádnému výsledku — pro trojku to bývá těžší než další projekt, a právě proto to stojí za to.
Co to znamená
- Jste výkonný a rychle čtete pravidla hry v novém prostředí.
- Odpočinek bez zdůvodnění vám jde těžko.
- Neúspěch prožíváte silně v rovině obrazu o sobě.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste neupřímný nebo vypočítavý.
- Neznamená to, že jsou vaše ambice problém.
- Neznamená to, že emoce neprožíváte – spíš je odkládáte, než že by chyběly.
Typ 4 – Individualista — Hledám, co je opravdové, a průměrná verze mi zřídka stačí.
Čtyřka prožívá emoce intenzivněji a déle než okolí a nebere to jako závadu. Má silnou potřebu autenticity: v práci, ve vztazích i ve věcech, kterými se obklopuje. Charakteristický je pocit jinakosti – těžko vysvětlitelný dojem, že je člověk trochu vedle, i v dobré společnosti. Hlubší mechanismus je vyhýbání se pocitu, že je člověk obyčejný nebo bezvýznamný; odtud důraz na osobní a neopakovatelné. Druhým podpisem tohoto typu je zvláštní druh stesku: pozornost čtyřky se ráda obrací k tomu, co chybí, nebo k tomu, co minulo, a méně k tomu, co je dostupné teď. Bývá to zdrojem tvořivosti a zároveň zdrojem utrpení, protože dobrá období se v jejich průběhu obtížně plně zaznamenávají. Ve vztazích bývají čtyřky citově velmi přítomné a velmi náročné, se střídavým přitahováním a odsouváním. Silnou stránkou této struktury je schopnost unést těžké emoce, vlastní i cizí – čtyřka před cizím smutkem neutíká, a proto bývá nejlepší společností v krizi. Směr rozvoje spočívá v přesunu pozornosti od toho, co chybí, k tomu, co je, a v tom brát obyčejnost ne jako ohrožení identity, ale jako místo, kde se dá odpočinout. V praxi tu pomáhá pravidelnost a konkrétnost: rutina, pohyb, spánek a dotahování věcí do konce stabilizují náladu čtyřky spolehlivěji než další pokus porozumět vlastním emocím, přestože to zní podstatně méně zajímavě než rozbor.
Co to znamená
- Emoce prožíváte intenzivně a dlouho a nechcete je zplošťovat.
- Autenticitu ceníte výš než pohodlí a standard.
- Vaše pozornost se přirozeně obrací k tomu, co chybí.
Co to neznamená
- Neznamená to, že děláte drama nebo hledáte pozornost.
- Neznamená to, že máte poruchu nálady – jde o popis vzorce, ne o zdravotní stav.
- Neznamená to, že neumíte být praktický a důsledný.
Typ 5 – Pozorovatel — Nejdřív rozumím, pak vstupuji.
Pětka shromažďuje vědění a šetří zdroje. Než se zapojí do rozhovoru nebo projektu, chce mít pocit kompetence – odtud charakteristické mlčení na poradách až do chvíle, kdy má pětka něco dotaženého k řečení. Hlubší mechanismus je vyhýbání se pocitu nekompetence a obava, že svět vezme víc energie, než je možné dát. Proto si pětky dělí život na oddíly, hlídají si vlastní čas, nesnášejí neohlášené návštěvy a potřebují samotu ne jako požitek, ale jako podmínku fungování. Zvenčí to může působit jako odstup nebo chlad; uvnitř to tak vůbec být nemusí. Emoce u pětky bývají přítomné, ale zpracovávané se zpožděním a v soukromí – stává se, že plná reakce na těžkou událost přijde až za několik dní o samotě. Podpisem tohoto typu je i jistá asymetrie: sdílet vědění jde snadno, sdílet vnitřní stav podstatně hůř. Silnou stránkou této struktury je nezávislost myšlení, odolnost vůči skupinovému tlaku a schopnost jít ve zvoleném tématu velmi do hloubky. Směr rozvoje spočívá v ověření, jestli je šetření zdrojů opravdu nutné v takovém rozsahu – obvykle se ukáže, že kontakt s lidmi energii nejen bere, ale také vrací, pokud se dávkuje vědomě a nevyhýbá se mu preventivně. Za zmínku stojí i to, že pětka nešetří jen energií, ale i závazky: méně slibů znamená menší riziko, že od ní někdo bude něco čekat, a to bývá zaměňováno za nezájem.
Co to znamená
- Než se zapojíte, potřebujete mít pocit kompetence.
- Samota je pro vás podmínkou regenerace, ne rozmarem.
- Emoce zpracováváte v soukromí a se zpožděním.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste chladný nebo lhostejný k lidem.
- Neznamená to, že máte sociální úzkost – to je jiná kategorie.
- Neznamená to, že se vyhýbáte odpovědnosti; spíš ji úzce vymezujete.
Typ 6 – Loajální skeptik — Vidím, co se může pokazit – a obvykle mám pravdu.
Šestka skenuje okolí z hlediska rizika. Dělá to automaticky a obvykle účinně: v týmu je to právě šestka, kdo položí otázku, kterou nikdo položit nechtěl, a odhalí slabé místo plánu tři týdny před tím, než selže. Hlubší mechanismus je potřeba opory a vyhýbání se pocitu, že člověk zůstane v těžké chvíli bez podpory. Odtud dvě věci najednou: velmi vysoká loajalita k lidem a skupinám, které prošly zkouškou, a opatrnost vůči novým. Důvěra u šestky není výchozím stavem, ale výsledkem práce, a když už vznikne, bývá mimořádně trvalá. Charakteristické je také hledání potvrzení před rozhodnutím – ne z nedostatku kompetence, ale proto, že vlastní úsudek bývá pro šestku nejméně důvěryhodným zdrojem. Bývá to vyčerpávající, protože to vede k odkládání rozhodnutí a k vnitřním dialogům, ve kterých mají obě strany pravdu. Stojí za zmínku, že šestky existují ve dvou podobách: fobické, která se stahuje a hledá bezpečí, a kontrafobické, která na neklid reaguje konfrontací a vstupem do rizika. Obě běží na stejném palivu. Silnou stránkou této struktury je odpovědnost, schopnost předvídat problémy a věrnost lidem. Směr rozvoje spočívá v budování důvěry ve vlastní úsudek – obvykle ne odvahou, ale sbíráním dokladů o tom, že se vlastní rozhodnutí přece jen osvědčovala. Prakticky tu funguje vedení záznamu předpovědí a jejich výsledků: po několika měsících je černé na bílém, jak často bylo varování šestky přesné a jak zřídka katastrofa opravdu nastala.
Co to znamená
- Automaticky odhalujete rizika a slabá místa plánů.
- Vaši důvěru je potřeba si zasloužit, pak ale bývá velmi trvalá.
- Nejistota vás vyčerpává víc než konkrétní špatná zpráva.
Co to neznamená
- Neznamená to, že máte úzkostnou poruchu – jde o popis vzorce, ne o diagnózu.
- Neznamená to, že jste zbabělý; část šestek reaguje právě konfrontací.
- Neznamená to, že jsou vaše obavy neopodstatněné – ve faktech bývají přesné.
Typ 7 – Nadšenec — Chci zažít všechno a nerad si zavírám možnosti.
Sedmička žije budoucností a možnostmi. Mívá víc nápadů než času, rychle vidí dobrou stránku situace a dokáže okolí strhnout energií. Hlubší mechanismus je ale méně veselý než samotný styl: sedmička se vyhýbá bolesti, omezení a prázdnotě, a dělá to tak, že obrací pozornost k další věci. Když začne být nepříjemno, objeví se reflex – nový plán, vtip, změna tématu, další projekt. Mechanismus funguje spolehlivě, a proto bývá zevnitř těžko rozpoznatelný. Charakteristickou obtíží je nechuť zavírat možnosti. Volba jedné věci znamená vzdát se ostatních, a to je pro sedmičku spojené se zřetelným nepohodlím; odtud rozdělané a nedokončené projekty, mnoho otevřených linek a chronický pocit nedostatku. Druhým podpisem je potíž s nudou, která pro tento typ bývá horší než námaha. Ve vztazích jsou sedmičky obvykle vřelé a inspirativní, ale mohou se vyhýbat rozhovorům, které jdou do těžkých míst – ne z nedostatku citu, ale proto, že se naučily, že tíhu jde obejít. Silnou stránkou této struktury je skutečná schopnost najít východisko a udržet naději tam, kde ostatní uvíznou. Směr rozvoje spočívá v tom zůstat v nepříjemném stavu o pár minut déle, než je pohodlné, a ověřit si, že není nesnesitelný. Druhým konkrétním krokem je dokončit v týdnu jednu věc, byť malou, protože zkušenost uzavření dá sedmičce něco, co jí žádný nový nápad nepřinese.
Co to znamená
- Máte hodně energie, nápadů a reálnou schopnost najít východisko.
- Zavírat možnosti a dokončovat věci je pro vás těžší než je začínat.
- Na nepohodlí reagujete reflexem přesměrovat pozornost.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste povrchní nebo nezodpovědný.
- Neznamená to, že se neumíte soustředit – umíte, když je téma živé.
- Neznamená to, že je váš optimismus předstíraný.
Typ 8 – Vyzyvatel — Radši se střetnu přímo, než abych chodil kolem horké kaše.
Osmička vnáší do situace energii a chuť vzít věci do vlastních rukou. Mluví přímo, rychle se rozhoduje, dobře snáší konfrontaci a špatně snáší nejasnost. Hlubší mechanismus je vyhýbání se tomu být ovládán a bezbranný: osmička je radši tou stranou, která jedná, než tou, které se něco děje. Odtud charakteristická ostražitost vůči pokusům o manipulaci a okamžitá reakce na ně. Podpisem tohoto typu je také zvláštní citová asymetrie – vztek je k dispozici okamžitě, zatímco bezmoc, smutek nebo potřeba podpory podstatně hůř. Neznamená to, že chybí; znamená to, že jsou hlídané. Zvenčí bývá osmička vnímána jako někdo tvrdý a dominantní, ale nejcharakterističtějším rysem u ní bývá smysl pro spravedlnost: osmičky se zastávají hůř postavených lidí, a to často proti vlastnímu zájmu. Typická obtíž se týká měřítka reakce. To, co je pro osmičku běžný věcný rozhovor, bývá pro okolí konfrontace, a rozdíl ve vnímání může být velký. Druhou obtíží je přetěžování – osmička si bere víc, než by měla, protože nevěří, že to někdo jiný dotáhne. Směr rozvoje spočívá v tom vpustit do vztahů i tu měkkou část a ověřovat si, jak jsou reakce přijímány, dřív než narostou do konfliktu. Osmičky, které si tím prošly, obvykle neztratí rozhodnost; získají ale to, že jim lidé začnou říkat nepříjemné věci dřív, a ne až ve chvíli, kdy se s tím už nedá nic dělat.
Co to znamená
- Přirozeně přebíráte odpovědnost a mluvíte na rovinu.
- Vztek máte k dispozici hned, bezmoc podstatně hůř.
- Na pokusy vás ovládat reagujete silně.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste agresivní nebo že chcete někoho ovládat.
- Neznamená to, že nemáte měkké emoce – jsou hlídané, ne nepřítomné.
- Neznamená to, že neumíte spolupracovat.
Typ 9 – Mírotvorce — Vidím důvody všech stran a nejhůř snáším napětí.
Devítka má přirozenou schopnost rozumět různým úhlům pohledu a zmírňovat napětí ve skupině. Bývá klidná, v každodenním kontaktu snadno snesitelná a konflikt vyvolává jen zřídka. Hlubším mechanismem je vyhýbání se rozkolu a ztrátě vnitřního klidu a cena, kterou za to devítka platí, se týká její vlastní přítomnosti. Typický vzorec spočívá v tom, že se v kontaktu s cizím plánem vlastní stanovisko rozostří – ne z nedostatku názoru, ale proto, že je snazší se přidat než se vymezit. Odtud zkušenost, která je pro tento typ příznačná: obtíž odpovědět na otázku, co vlastně sám chci. Druhou charakteristickou věcí je odkládání záležitostí spojených s napětím. Devítka zřídka odmítá naplno, spíš posouvá, mlčí a čeká, až věc sama utichne. Bývá to účinné a bývá to drahé, protože napětí nezmizí, jen se hromadí pod povrchem – a pak vychází jako vytrvalý tichý odpor, který je pro okolí naprosto nečitelný. Silnou stránkou této struktury je skutečná schopnost mediace, trpělivost a to, že se lidé v přítomnosti devítky uklidňují. Směr rozvoje spočívá ve vyjádření vlastního názoru včas, dokud je v sázce málo, a v tom brát vlastní priority jako stejně závazné jako cizí. Pomáhá jednoduchá otázka položená na začátku dne: co je dnes moje, a ne cizí — a zapsat si odpověď dřív, než se kalendář zaplní záležitostmi ostatních.
Co to znamená
- Přirozeně chápete různé úhly pohledu a tlumíte napětí.
- Vlastní stanovisko se vám v kontaktu s cizím plánem rozostřuje.
- Konfliktní věci odkládáte, místo abyste odmítl naplno.
Co to neznamená
- Neznamená to, že jste pasivní nebo bez názoru.
- Neznamená to, že postrádáte ambice – spíš jim chybí vyjádření.
- Neznamená to, že necítíte vztek; cítíte ho se zpožděním.
Časté otázky
Je Enneagram vědecký?
Jen částečně a je poctivé to říct. Enneagram nevyrostl z empirického výzkumu a systematický přehled Hooka a spolupracovníků z roku 2021 uvádí, že stávající dotazníky mají mírnou reliabilitu a chybí pevné doklady o tom, že je devět typů oddělenými kategoriemi. Model bývá užitečný jako společný jazyk pro rozhovor o motivacích, ale není měřicím nástrojem na úrovni dotazníků Velké pětky.
Kolik má test otázek a jak dlouho trvá?
Čtyřicet pět otázek, pět na každý z devíti typů. Většina lidí skončí za devět až dvanáct minut. Jde o zkrácenou verzi – plné dotazníky Enneagramu mívají 100 až 200 položek a odpovídajícím způsobem vyšší reliabilitu.
Co dělat, když dva typy vyšly blízko sebe?
Je to velmi časté a obvykle to znamená, že jeden z nich je hlavní typ a druhý silné křídlo nebo takzvaná šipka. Přečtěte si oba popisy a vyberte ten, který je nepříjemně přesný, ne ten, který zní hezčeji. V Enneagramu se vlastní typ obvykle pozná podle mírného odporu při čtení.
Co je to křídlo?
Křídlem se nazývá typ sousedící s vaším na diagramu Enneagramu, který upravuje způsob, jakým se hlavní typ projevuje. Jednička s křídlem devítky bude klidnější a staženější než jednička s křídlem dvojky. Ukazujeme druhý výsledek v pořadí, protože v praxi právě on tuto roli nejčastěji plní.
Může se typ Enneagramu změnit?
Podle klasické teorie je typ stálý a mění se způsob jeho projevu – podle míry stresu, životní etapy a práce na sobě. V praxi výsledky testů kolísají, zvlášť u zkrácených verzí, a proto je lepší brát výsledek jako hypotézu než jako rozhodnutí.
Dá se Enneagram používat při náboru?
Ne. Model nemá ověřenou prediktivní validitu vůči pracovnímu výkonu a jeho použití k výběru uchazečů je metodologicky neopodstatněné i eticky pochybné. Je to nástroj k sebereflexi a k rozhovoru v týmu, ne k posuzování lidí.
Ukládáte moje odpovědi?
Ne. Výsledek se počítá celý ve vašem prohlížeči, nic se neodesílá na server a nevedeme databázi. Postup se ukládá výhradně lokálně na vašem zařízení a můžete ho smazat vymazáním dat stránky.
Zdroje
- Riso, D. R., Hudson, R. (1999). The Wisdom of the Enneagram. Bantam Books.
- Hook, J. N. et al. (2021). Trying to Use the Enneagram in Research: A Systematic Review. Journal of Spirituality in Mental Health, 23(4).
- Sutton, A. (2012). “But is it real?” A review of research on the Enneagram. Enneagram Journal, 5(1), 5–20.
- Newgent, R. A. et al. (2004). The Riso-Hudson Enneagram Type Indicator: Estimates of Reliability and Validity. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 36(4).